Co teď a co potom

Sbírka Co teď a co potom je již dvacátou čtvrtou básnickou sbírkou Václava Honse (*1938), kterou autor v průběhu několika málo let vydal v nakladatelství Radix. Kromě poémy Vodní hudba (2015), věnované osobnosti Georga Friedricha Händela, vyjadřuje básník ve všech těchto sbírkách lyrickou formou své pocity z uplynulého života, s reminiscencemi na své mládí, s občasnými aktuálními, někdy i politickými konotacemi, s mnoha metaforami, se zřetelným vztahem k umění, zejména k hudbě. <br> <br> Básnické tvorbě se věnuje Václav Hons již přes 60 let, jeho první sbírka Co je před očima, zahrnující verše z let 1959–1960, vyšla v roce 1962. Již od konce 50. let však přispíval do různých kulturních a literárních periodik (Literární noviny, Tvář, Plamen, Host do domu aj.). Bibliografie jeho děl čítá přes 50 položek, ze starší doby např. sbírky Chodec, Černé milosti, Za kloboukem déšť, Zkapalněná křídla. <br> <br> Kromě překladů poezie z bulharštiny a němčiny napsal také několik stovek písňových textů, zvláště šansonů, například pro Karla Gotta, Hanu Zagorovou, Věru Špinarovou, Vítězslava Vávru aj. Nejznámější jsou asi Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou. V roce 2018 obdržel za své celoživotní básnické dílo Cenu Unie českých spisovatelů. <br> <br> Básník ke svým veršům a vlastně k celé své tvorbě dodává: „Čas utekl nám v dlouhém snění, za modrého odpoledne je krásné probouzení, čas ubíhal jak hravé hříbě, ale pak strmý čin na cestě chyběl, čas zavřel se jak nedočtený román, v tomto obzoru už nikdy nebudeme doma...“