Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě.
Když Marťanská kronika v roce 1950 vyšla, fanoušci sci-fi většinu povídek znali z časopiseckých vydání, ale pro běžného čtenáře byla kniha naprostým zjevením. A Bradburyho science fiction se rázem stala žádanou i ve „vysokých literárních kruzích“.
Spíše než sbírku povídek, připomíná Marťanská kronika román, rozdělený na několik časových úseků, které na sebe přímo i nepřímo navazují. Dílo mě překvapilo hlavně z důvodu rozmanitosti jednotlivých částí a Bradbury mi opět připomněl, proč ho mám, jakožto autora sci-fi, tolik rád.
První seznámení s Rayem Bradburym příjemně překvapilo. Forma povídkového románu byla skvělou volbou! Čekal jsem nějaký komplexní pohled na podstatu lidstva a společnosti na pozadí příběhu o kolonizaci Marsu, namísto toho jsem dostal jen střípky, letmé pohledy do zákulisí lidské duše v lehkých osobitých povídkách, které, ač jsou občas provázané, jsou velmi odlišné a žánrově různorodé. Společné mají to, že jsou všechny skvělé
Není vyplněn Alternativní text k fotografii!
Americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor mnoha scénářů a divadelních her. Napsal množství hororových a sci-fi románů a povídek. K jeho nejznámějším dílům patří román 451 stupňů Fahrenheita (1953), román Tudy přijde něco zlého a sbírka povídek Marťanská kronika (1950). Počátky jeho díla jsou spojeny s tzv. Zlatým věkem science fiction.
(zdroj wikipedia.org)
PLUS Europe GmbH, Werftstr. 23, Düsseldorf 40549, DE, [email protected], +49 211 522 857 0, https://en.plus-europe.com/
